Naše škola zareagovala na výzvu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a získala dotaci na uskutečnění adaptačních kurzů nazvaných „Spolu po Covidu“. Adaptační kurzy jsme se rozhodli zrealizovat pro druhé ročníky učebních oborů, které v prvním ročníku díky epidemiologické situaci o tuto akci přišli.
Přechod ze základní školy na střední školu je mnohdy pro některé žáky náročný, avšak přechodem na distanční výuku již počátkem měsíce října 2020 jim znemožnil navázat vztahy běžné pro třídní kolektivy a téměř celý školní rok distanční výuky na tom příliš nic nezměnil.
Přestože jsme žákům nabídli pomoc prostřednictvím pravidelného online setkávání s odborníky, se kterými mohli řešit otázky psychohygieny a zvládání stresu, bylo nám jasné, že osobní kontakt se spolužáky, společné zážitky a sdílené prožitky tyto online aktivity nahradit nemohou. Proto jsme možnost uspořádat adaptační kurzy pro tyto děti naprosto jednoznačně uvítali.
Díky finanční dotaci MŠMT jsme si mohli dovolit oslovit pro realizaci kurzů společnost MADIO z.s. a využít zkušenost a odbornost jejích kvalitních lektorů. Lektoři se věnovali nejen našim žákům, pro které připravili třídenní program zaměřený na aktivity primární prevence a aktivity globálního rozvojového vzdělání, ale věnovali se i vyučujícím, kteří se po celé tři dny účastnili aktivit spolu se svými žáky a taky se vzdělávali v oblasti zařazování společenských a globálních témat do výuky.
Celý třídenní pobyt byl pro všechny zúčastněné zdarma.
Do místa konání, areálu Ikaria Březůvky, jsme měli zajištěn autobus, před jehož odjezdem byli dle nařízení vlády všichni povinně otestováni na Covid 19. Nevyskytl se žádný pozitivní test a tak jsme strávili společné tři dny, 8. – 10. 11. 2021, v relativně bezpečném prostředí.
Naštěstí nám přálo i počasí, a tak jsme většinu času trávili v přírodě. Realizované aktivity, při kterých bylo využíváno zážitkové pedagogiky, byly zaměřeny na zvládání vztahových záležitostí. Žáci se učili vzájemné komunikaci, kooperaci, respektu, zvládání konfliktních a jiných zátěžových situací, dodržování nastaveného režimu dne. Občas se objevily problémy s dochvilností – nástupy na jednotlivé činnosti, jež někteří žáci nezvládali. Nedochvilnost, nedostatek empatie ve vztahu ke spolužákům a absence loajality vůči nadřízenému – vyučujícímu či lektorovi, případně další projevy absence vnímání spoluodpovědnosti za konečný výsledek aktivity
či zadaného úkolu, byly žákům okamžitě reflektovány. Ve večerních hodinách následovala evaluace celého dne a byl prostor i pro osobní vyžádané konzultace žáků, či vyučujících s lektory (profesně školním psychologem a psychoterapeutem).
Velmi nás potěšilo, že se adaptační kurzy u žáků i vyučujících setkaly s pozitivními ohlasy. U mnohých by se dalo hovořit přímo o nadšení z aktivně strávených společných dnů. Bylo milé, že samotní žáci celou akci vnímali jako velmi přínosnou pro jejich třídu, pro utužení vztahů mezi spolužáky, navázání nových bližších vztahů, vzájemné poznání i poznání sebe sama.
Martina Gregorová
výchovný poradce