Střední průmyslová škola Otrokovice je od roku 2017 zapojená do evropského projektu na podporu inovativních metod ve vzdělávání Teaching for tomorrow: Flipped learning. V lednu se uskutečnilo týdenní setkání partnerů v Chorvatsku, na kterém byly analyzovány výsledky mezinárodního šetření PISA 2015 v oblasti přírodovědné gramotnosti a předčasných odchodů ze vzdělávání. Nejlepšího výsledku dosáhlo Portugalsko, druhé místo patřilo České republice a následovaly ostatní partnerské země – Lotyšsko, Itálie, Maďarsko, Chorvatsko a Turecko, které získalo v průzkumu nejméně bodů.
Šetření PISA je jednou z aktivit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), probíhalo v období od konce března do poloviny dubna 2015 mezi patnáctiletými žáky a hlavní testovanou oblastí šetření byla přírodovědná gramotnost. Do šetření PISA 2015 bylo v České republice zapojeno 345 škol, testováno bylo přes 6500 žáků, doplňkového dotazníkového šetření se kromě žáků zúčastnili také ředitelé zapojených škol a téměř 6000 pedagogů.
Jaká je podle průzkumu situace v České republice?
Nejvyššího počtu bodů v testu přírodovědné gramotnosti dosáhli žáci ze Singapuru, následovaní žáky z Japonska, Estonska a Finska. Výsledek žáků z České republiky má hodnotu 493 bodů a byl v testu přírodovědné gramotnosti srovnatelný s průměrem zemí OECD a srovnatelný s výsledkem žáků z Norska, USA, Rakouska, Francie, Švédska, Španělska, Lotyšska a Ruské federace. Česká republika se ovšem zařadila do skupiny sedmi zemí OECD, jejichž nadprůměrný výsledek z roku 2006 se za devět let statisticky významně zhoršil.
Ve vzdělávacích oblastech živé systémy, fyzikální systémy a systémy Země a vesmíru dosáhli čeští žáci oproti roku 2006 nižších výsledků ve všech sledovaných druzích škol a nevykazovali ve zvládnutí přírodovědných vzdělávacích oblastí výraznějších rozdílů. Měli relativně lepší znalost obsahu přírodních věd než znalost procedurální (např. příprava pokusu). Dovednost vysvětlovat jevy vědecky zvládli čeští žáci lépe, ovšem hůře vyhodnocovali a navrhovali přírodovědný výzkum. Vědecky interpretovat data a důkazy zvládali průměrně. Z výsledků šetření PISA se ukazuje, že čeští žáci se v rámci přírodovědných předmětů pouze v omezené míře setkávají s výukou zahrnující experimentování a badatelskou činnost.
Od roku 2006 se podíl českých patnáctiletých žáků s nedostatečnou úrovní přírodovědné gramotnosti zvýšil o 5 % a podíl českých žáků ve dvou nejvyšších gramotnostních úrovních se o 4 % snížil. Pod úrovní, kterou PISA považuje za základní, je 1/5 podílu českých žáků.
Co se týče předčasných odchodů žáků ze vzdělávání, jedná se o komplexní proces, jehož příčiny jsou velmi individuální. Nejčastěji osobní, sociální, ekonomické, vzdělávací či rodinné. Varovnými signály můžou být skutečnosti, že studenti nechodí do školy, mají problémy s komunikací, chováním, dostávají se do konfliktů, jsou závislí na cigaretách, drogách či alkoholu. Problémy se častěji vyskytují u chlapců a u žáků, kteří pocházejí s problematických rodin.
Střední průmyslová škola Otrokovice podporuje také díky projektům financovaným z programu Erasmus+ ve výuce svých žáků inovativní metody, pokusy, tvůrčí aktivity a využívá netradiční nástroje ke vzdělávání nejen v přírodovědných předmětech.